Arwen Vepeden

Výživa štěněte

Štěně od chovatele odebíráme v 7. - 8. týdnu stáří. Doporučujeme při odběru se informovat, na jakou stravu je zvyklé a v začátcích se snažit ji dodržovat. I když příručky uvádějí, krmit v tomto věku štěně 4 - 5x denně, což je v praxi velmi složité, postačí krmit 3x denně a to ráno po vycházce, odpoledne po návratu domů a naposledy večer, přičemž tato dávka by měla být co do obsahu i kvality nejvydatnější. Později, tj. zhruba v 6-ti měsících vynecháváme odpolední krmení a dospělého psa krmíme jen 1x denně - večer. Pokud nekrmíte granulovým krmivem, kde je zaručený příjem všech složek, měla by struktura stravy vypadat takto:

"Domácí strava"

2/3 bílkovin živočišného původu (především masa - hovězí vařené i syrové, vepřové a vnitřnosti pouze vařené, drůbež, ryby syrové i vařené - velmi důležitá složka stravy, dále vejce - 2x týdně a nepříliš slané mléčné výrobky - mléko, tvaroh, sýry - každý den.).

1/3 rostlinné potravy (zelenina, zejména mrkev, zelí, špenát, vyvařená cibule, osvědčili se mražené zeleninové směsi, které před podáním samozřejmě rozmrazíme - vše v syrovém stavu, dále vločky, rýže a těstoviny). Zásadně nezkrmujeme drůbeží a králičí kosti, které jsou nevhodné! Pro doplnění krmiva jsou naopak vhodné hovězí a telecí kosti s chrupavkou, kostní a sojová moučka, droždí v malém množství.

Krmení v žádném případě nesolíme ani jinak nekořeníme, tyto ochucující přípravky jsou pro psa velmi škodlivé!

"Granule"

- volíme dle věku a kvality, nikoliv ceny. Do 1 roku je výživa velmi důležitá! Nešetřete - vrátí se Vám to v kondici a zdravotním stavu vašeho psa.

K pití musí mít pes po celý den i noc dostatečné množství čisté pitné vody.

Obrazem výživy psa je jeho kondice a srst, která by měla být vždy živá a lesklá, v opačném případě to znamená, že pes není v pořádku.

Psa zásadně nepřekrmujeme. Kvantitu nahrazujeme kvalitou. Přebytek krmení je právě tak nebezpečný, jako jeho nedostatek a vede k závažným zdravotním poruchám. Správně živený pes by měl i po krmení bez problémů zkonzumovat krajíček tvrdého chleba, kterým udržujeme zubní sklovinu bílou. Štěně od malička navykáme přijímat potravu pouze v jeho misce. Nenecháváme je loudit, tento zlozvyk bychom je později jen těžko odnaučovali. Misku po krmení psa vždy odnímáme a to i v případě, že celou dávku nezkonzumoval. Optimální doba, za kterou by měl pes potravu pozřít je 10 minut, po cca 15 minutách misku odebíráme. I z hlediska výcviku je žádoucí, aby pes byl stále při chuti a ne zcela nasycený. Za dobře splněný výcvik ho můžeme odměnit pamlskem (piškot, na kousky nakrájený sýr či maso).

Druhy živin a jejich využití v těle

Z potravy se mohou využít bíkloviny, glycidy (cukry nebo sacharidy), tuky, některé nerostné prvky, jako vápník, fosfor, draslík, sodík, hořčík, železo atd., dále pro uchování životních pochodů buněk a správné funkce jednotlivých ústrojí josu důležité vitamíny a voda. Základ živočišné hmoty tvoří bílkoviny.

Bílkoviny - tvoří nepostradatelnou živinu pro růst a údržbu tkání a jejich základních životních projevů. Bílkoviny rostlinného původu jsou pro malý obsah hodnotných aminokyselin méně výživné a některé z nich jsou schopné udržet buňky těla pouze naživu, nedokážou však zabezpečit pro život důležité funkce, popř. umožnit jejich růst a tvorbu nových tkání. Absolutní minimum činí 0,5 g bílkovin na 1 kg živé váhy a 24 hodin.

Glycidy (cukry) - bezdusíkaté organické látky, obsahující uhlík, vodík a kyslík. Cukry jsou hlavním a bezprostředním zdrojem energie živočichova organizmu a pokrývají 50 - 60% kalorické potřeby organizmu, potřebné k normálním projevům života.

Tuky - chemické sloučeniny glycerolu s různými mastnými kyselinami, tvoří v těle zásobní látku s velkou potencionální energií, neboť při jejich štěpení vzniká až trojnásobně větší množství energie než u glycidů.

Nerostné prvky - pro životní projevy zdravého organizmu jsou důležité soli vápníku, fosforu, draslíku, hořčíku, železa, síry, chlóru, jódu a jiné.

Vitamíny - v poslední době se jim ve výživě psů věnuje velká pozornost.